Přestože ještě nemám všechny podklady, tak mohu říci, že se letos účastnilo 120 lidí. Organizátoři opět odvedli skvělou práci. Letos odstartovali jak pěší turisté, tak cyklisté. Počty, kolik bylo kterých se určitě dovíte později. Maximálně však za rok, kdy se zase dostanu ke kronice :n).
Po registraci a odchodu pěších i cyklistů na trasy, byla chvilka na to dát si kávu a kousek dortu, protože Jan Hýbl v minulých dnech oslavil své 67 narozeniny. Počasí bylo nádherné a přímo vybízelo k posezení venku.
Bufet s občerstvením – točeným i lahvovým pivem, gulášem či cukrovinkami, byl připraven zvládnout jakýkoli nápor a chutě unavených účastníků.
Při čekání na první příchozí z trasy osmi kilometrů si někteří nechali na tvář namalovat tygra, spidermana, nebo žábu. Ovšem našlo se také pár hokejových vlastenců, kteří se už těšili, jak večer zasednou k hokeji s pěkně vymalovanou vlajkou na tváři nebo na čele.
Na další fotce je vpravo slečna, která všechny pěkně vyzdobila. Vlevo je malá tanečnice – možná také budoucí světoznámá baletka.
Poté začalo velké rojení historických vozidel, která omylem zajížděla až k hřišti. Byli to účastníci srazu veteránů, kteří byli na spanilé jízdě a Bohutínem projížděli, protože museli zjistit, pod kterou farnost patří místní kostelík a k jaké církvi patří. Samozřejmě pan Hýbl to věděl a všem jim to sdělil. Někteří se s ním i za to vyfotili.
Pak už se začali účastníci trousit, ale první byla tato slečna s tatínkem, kterého snad ani bez kšiltovky nepoznáte. Však také jako první měla povinnost zapsat své dojmy z trasy.
Pak už lidi chodili, že jsme je s Honzou Hýblem nestačili ani fotit.
K tanci i poslechu hrál a zpíval jako ostatně každý rok, Milan Koutný.
Nápor na bufet
Afterparty začala hitem Mašinka a Já už jdu jdu jdu.
Oba hity máme i jako video.
Po sedmé večer byla akce ukončena a začalo se s úklidem a loučením.